V dětství (pubertě) jsem to neměla ráda, čekat, kdo přijde, jak bude trapně mně i klukům. Bylo to jen o tom pondělku, nic jiného jsme vlastně nedrželi, přestože taťka byl věřící.

Koupila jsem krásnou knížku o tradicích, myslím, že je akorát čas, starší je 3a půl. Takže si všechno přečtem, vysvětlíme všechny dna, nejen to pondělí, nabarvíme vajíčka, upečem beránka. Budem si užívat, že tatínek nepracuje, takže navštívíme babičky a uděláme nějaký větší výlet.

Nemám ráda, nebo spíš neslavím, cizí svátky, třeba Valentýna. Ale loni jsme byli u kamarádky, která má rodinu v zahraničí, nechali jsme děcka hledat vajíčka a sladkosti na zahradě a dcera byla tak nadšená, že o tom celý rok mluvila. Takže letos asi něco podobného zopáknem.