Z vlastní zkušenosti Ti můžu napsat jediné: Rozhodni se, jestli s ním chceš být. Pokud ne, vztah ukonči. Pokud o něj stojíš, chápu, že mu to nemůžeš zapomenout, ale začni brát nevěru, jako jeho problém, a Ty ji neřeš..
Druhá věc je, jak dál. Nepíšeš, jaký vztah jste měli před nevěrou, ale píšeš, že se snaží. Snaž se i Ty, aby Vám bylo dobře. Dobře spolu. Užívejte si času tráveného spolu, protože společné zážitky s někým, koho máš ráda, jsou ta nejlepší investice, a tím rozhodně nemyslím společnou dovolenou u moře (ale tu bych klidně navrhla ) Toho druhýho člověka stejně nemáš šanci za celý život poznat (což jsme, bohužel Ty i já poznali ), ale jistě v něm můžeš objevit i spoustu příjemně překvapujícího a určitě jsi schopná překvapovat i Ty Použila bych mé oblíbené "I cesta může být cíl".. dokud budete spolu, máte pořád na čem pracovat, řešit, vylepšovat, rozčilovat , těšit se . A rozhodně si nemysli, že už Vás nic špatného nepotká . Potká . Ale taky toho dobrýho . Jen v pohádkách se píše: "Byla svatba a žili spolu šťastně až do smrti". Moji rodiče mají - pro mě - nádhernej vztah, ale ani jeden z nich není dokonalý Doufám, že jednou to budou říkat naše děti o nás
Jen se ještě vrátím na začátek mého příspěvku: Zvaž jestli Ti za to stojí, pak Ti přeju hodně štěstí.