Milá Jarko,
nevím jaká je ta "Vaše" paní učitelka, ale z doby, kdy jsem sama učila vím, že některé děti mají zřejmě "alergii" na školu. No to opravdu píšu v uvozovkách, ale v době, kdy jsem učila, jsem sama dala několik třídních důtek klukům s LMD, protože to někdy opravdu přepískli a ve třídě bylo potřeba v hodnocení chování to nějak odlišit, když už se to chování známkuje. Dala jsem je, přestože jsem ty kluky měla ráda a oni to věděli, a stavovali se za mnou "na kus řeči", i když už postoupili do vyšší třídy.
Nevím, ale nikde jste napsala, zda jste byli na vyšetření v pedagogicko psychologické poradně v místě bydliště, pokud byl totiž závěr o tom, že Váš syn má LMD, vydán tam, a v době, kdy už syn chodil do školy, měl by být závěr z vyšetření Vašeho syna ve škole, u paní učitelky nebo výchovného poradce, a v závěru by také mohla být doporučení, jak dítě hodnotit.
Existuje na to i vyhláška Ministerstva školství. Bylo by možné ji, v případě zájmu, tady zveřejnit.
Pokud máte pocit, že paní učitelka doporučení poradny nerespektuje, lze se obrátit opět na poradnu, nevím, zda je taková praxe všude, ale v pražských poradnách, některých, mívají psychologové "své" školy, které jim posílají děti na vyšetření, a kam oni mohou docházet, na konzultace s učiteli nebo, např. v zájmu konkrétního dítěte.
Nevím, zda jste to byla Vy, kdo se ptal na Waldorfskou školu, mě osobně se tento systém výuky moc líbí, a ze základní školy do Waldorfské by myslím neměl být problém přestoupit, pokud bude místo, znám ale rodiče, kteří mají obavy, zda bude dostatečně zajištěna návaznost v dalším vzdělávání, asi by bylo nejlepší se zajít do nějaké konkrétní podívat a podrobně se na tohle všechno vyptat tam.
Výuka čtení psaní a gramatiky, například, je v prvních ročnících Waldorfské školy rozložena do několika ročníků, začíná se velmi zvolna, ale už od první třídy mají děti předměty, kde si mohou řadu věcí osahat, ověřit v praxi, neučí se tedy jen teoreticky a tento styl je zachován i na druhém stupni. Podle toho jak jsem četla učební plán se mi zdá, že to počáteční "zpoždění", se srovnává tak někdy v šesté, sedmé třídě, proto je myslím dobré, aby byl ve škole i druhý stupeň.
Já si jenom pamatuju jeden obrázek ze své návštěvy v jedné Waldorfské škole, ve druhé třídě. Výuka je koncipovaná hodně jinak, to jsem věděla a bylo zajímavé to vidět, ale největší dojem ve mě zanechalo setkání se dvěma bývalými "klienty" z jedné velmi "výrazné" předškolácké terapeutické skupinky.
Byli to kluci s odkladem školní docházky, LMD, úraz hlavy, epilepsie...
Nejen, že nebylo třeba, aby ve velmi málo početné třídě paní učitelka nějak zvyšovala hlas při hodině, ale tito dva kluci o přestávce seděli na koberci ve třídě a něco si v klidu povídali, hráli si s autíčky, a když se jeden z nich po chvíli někam rozběhl a vrazil do jiného dítěte, protože ho přehlídl, toto dítě neřeklo "ty seš pitomej", ale "au", a ten kluk odpověděl "jé promiň", a ne něco pěkně ostrého. Možná to vypadá banálně, ale já jsem si připadala jako v Jiříkově vidění. Byli v klidu a pohodě, tu "alergii" zřejmě nezískali.
Poučka praví, že dítě s LMD se začne vrtět a "zlobit" právě když je přetížené, pod tlakem... no a toho tlaku, ať už na výkony nebo na zbytečně dlouhé sezení v lavicích je v Základních školách podle mého pořád moc.
Zatím "na shledanou"
Silvie