taky jsem toho názoru, že dcera ve mně neztrácí důvěru proto, že jí řeknu že odcházím bez ní.

U nás se to za rok o moc zlepšilo, není to že bych jí vyhrožovala rovnou.
Je to prostě jde se ven (mimochodem chodí moc ráda) a musíme se obléknout , chceš pomoct, nebo se oblečeš sama. Oblečeme se a pak odcházíme. Případně, když se nebudeš oblékat, nebo budeš dělat kraviny a nenecháš si pomoct, odejdu ven bez tebe, protože neoblečená jít nemůžeš, dokonce psycholožka, která je pro přirozené důsledky říkala, že by klidně 6ti leté dítě prvňáčka nechala jít třeba v trenkách do školy - aby si uvědomil přirozené důsledky. prostě ukázat mu v kolik je potřeba aby byl nachystaný.

Takže nevidím důvod proč by to v této situaci mělo být považováno za vydírání a proč by měl trpět mladší sourozenec tím, že starší se šprajcne.
V životě to tak je, neseme zodpovědnost za své chování a i za následky svého chování na ostatní a na to myslím není nikdy dost brzo, aby si to dítě začalo uvědomovat.

Myslím, že to je přirozený důsledek, byla varována (případně synek zakladatelky) a následky musí nést sama.