Prožívá to asi jak který. Vždyť každá žena to taky neprožívá stejně. Můj bývalý přítel mě posílal na interupci s tím, že to přeci vůbec nic není. Nejspíš to tak opravdu cítil, a kdybych tam šla, tak by si na to za chvíli ani nevzpoměl.

Dítě jsem si nechala, rozešla jsem se s ním a vzala si chlapa, který to bere úplně jinak. Nejen, že mě s původně neplánovaným dítětem neposílal na potrat, ale když se ukázalo, že by mohlo mít vývojovou vadu, tak jsme se oba svorně shodli, že si dítě každopádně necháme a nebudeme ani riskovat amniocentézu. Kdybych se já z nějakého důvodu rozhodla pro interupci, tak by mě jednak nejspíš zabil a druhak by potratu hluboce litoval.

Každý je jiný prostě.