No snazim se o respektujici, mne hodne inspiruje knizka Jak mluvit aby deti poslouchaly a mluvit aby deti duverovali. Hodne mne to zklidnilo, mela jsem tendence dost jecet, coy neni moc dobra kombinace s tvrdohlavym batoletem hazejicim sebou o podlahu. Pamatuju, ze jsem vzdycky mela pocit, ze ji potrebuju kousnout (treba do roky, nikdy jsem to neudelala), ale vyjevy vzteku=vztek muj. Takze ty postupy mne dost sklidnili. Ale nekdy mam pocit, ze cim je starsi tim to jde nekdy hur, zase mne vytaci, ze mam pocit, ze nektere vevi uz by mohla vedet...
Zaroven jsem pohodlna a flegmatik, takze spoustu veci neresim. Ale treba mam hruzu z deti pobihajicich po parkovisti u obchodu, tam se proste bude drzet za ruku, kdyz nebude tak ji proste bafnu at si jeci jak chce.
Ale rozhodne funguje system neprikazu.