Tak presne tento nazor jsem mela taky. Ale jen do doby nez jsem sama zazila. Samozrejme se tim netrapim denne a neprolevam potoky slz, ale kdyz si vzpomenu na ty pocity a hlasy, co jsem v dobe potratu slysela, tak si rikam, tohle prozit jeste jednou, tak me vezou do Bohnic. A to jsem velice realisticky clovek, zadna cita a chovam se spis jako chlap. A ono jde hlavne taky o to, jestli clovek ma doma uz deti a potrati treba treti, nebo jestli je zena bezdetna a ma za sebou par potratu, tam asi nejde o ztratu shluku bunek, ale o ztratu nadeje na vlastni deti. Vic empatie prosim, nekomu opravdu muze rada o nehysterceni moc ublizit.