Já nosila korzet od 11 do 18 a problém spíš psychika než "fyzično" ale časem s tím člověk sroste... v 21 letech jsem absolvovala operaci páteře, která mi dokonale převrátila životní hodnoty.. nechtěla jsem.. byla jsem psychickým nátlakem ze strany doktorů i rodičů donucena (řeči typu že ve třiceti se mi zhroutí hrudník a nevylezu do prvního patra a tak dál)...
Nicméně jak říkám změnilo mi to totálně životní hodnoty.. se mnou tam byly děti i předškolní, třiletá prcková, které tuhle operaci budou absolvovat několikrát za život jak porostou, budou jim muset ty "rovnací tyče" prodlužovat... a ty to nesly TAK STATEČNĚ A PŘIROZENĚ že jsem se prostě za své pocity "nespravedlnosti" strašně zastyděla

Po operaci jsem musela nosit dva roky korzet až ke krku, ale už jsem se za něj "nestyděla" byl strašně nepříjemný na nošení, postupem času jsem mohla "odkládat" ze začátu jsem měla 23 hodin denně (a tu hodinu na očistu, odpočinek a ležení na zádech, bez pohybu)...

U puberťáka je to šílenost(ikdyž taky o zvyk), pro dospěláka už to není tak strašné

Dceři bych ty lázně doporučila (i když já tam taky jezdila strašně nerada)-jezdila jsem do Lázní Bělohrad (takřka přes celou republiku, naši daleko, na návštěvy moc nejezdili), ale vždycky se tam utvořila prima parta dětí... se kterými má stený "úděl" a tak nějak líp se to nese

Držím pěsti ať se s tím brzy sžije