od mojí mámy ani tak moc ne, sama má málo (finančně), občas třeba koláč, bábovku, něco pro děti
od tchýně to byly zezačátku velehory jídla, opravdu "fasovačka", sklenice okurek, pytle brambor, plata vajec...... je fakt že jednu dobu jsme s manželem na tom byli finančně bídně, takže to bylo dobré, ovšem často jsme tehdy žili z jiných věcí než jídlo a já na tu tučnou venkovskou stravu taky nebyla navyklá, na druhou stranu jsem se cítila "zneschopňovaná" jak tu někdo psal. Časem (10 let) a postupným vysvětlením to dospělo do smírného bodu, tak že nabídne co je k dispozici, a já/muž řekneme jestli si to vezmem nebo ne, u komodit jako brambory a vajíčka jsme se dopracovali taky k tomu "víte kde to je tak až budete potřebovat tak si naberte" (dřív nám to pytlovala do tašek a stavěla před dveře abychom bez toho nemohli obejít). Dokonce si i řekne když chce něco přivézt ona z "města" - to jí ráda vyhovím. (I když minule jsem vypadala jako totální pako v sámošce kam chodím denně nakupovat s dětmi rohlíky, salám a jogurty, když jsem k tomu měla přibrat 4 krabičky cigaret a nevěděla jsem jestli Sparty nebo Startky páč mi to v telefonu splynulo, poznala jsem je tedy podle obrázku, no ale cítila jsem se jak puboš který si jde koupit alkohol a 18 mu ještě dloouho nebude )