Milá Věro,
nenechte se znechutit a pište dál. Mám Vaše příspěvky ráda a ten o právech prarodičů mě taky zaujal. Samozřejmě je lepší, když všechno funguje dobrovolně, ale bohužel to tak v životě není vždycky.
Tady v Čechách mají podle novely zákona o rodině právo na styk s dítětem už i prarodiče, dokonce o něm může rozhodnout soud (tuším, že do loňska to v zákoně nebylo). A asi před rokem se diskutovalo, jestli je možné v rozsudku stanovit, že rozvedený rodič, který s dítětem nežije, má povinnost se s ním sejít, když o to dítě stojí, ale rodič moc ne. Jinými slovy, jestli má nejen rodič právo na styk s dítětem, ale i dítě právo na styk s rodičem, což zdaleka není totéž. Ta debata vyšuměla do ztracena - v Čechách se moc nehraje na to, že by dítě mělo nárok o něčem rozhodovat, nebo to dokonce soudně vyžadovat.
Samozřejmě bych přála všem dětem na světě, aby se jejich dospěláci dokázali nějak dohodnout, ale obávám se, že tohle přání by mi nedokázal splnit ani Ježíšek dohromady se Santou, svatou Lucií, Befanou a všemi ostatními "nadělovači".
Hezké Vánoce.