Z postele mi párkrát spadli oba, myslím, u staršího si to tak nevybavuju, ten byl celkově pomalejší, nedělal takový přemety jako mladší brácha, kterej mi asi 2x spadl i dost blbě. Ještě nedávno se mi překulil přes zvýšenou postranici, akorát když moje máma vešla do pokoje, čekala jsem, že mně hrozně seřve, ale naštěstí ne, už je velkej. Dost jsem je pak zkoumala, jestli jsou v pořádku a naštěstí byli. Taky jsem v tu chvíli seděla u nich, jinak jsem je nechávala na zemi, mladšího nebo staršího ze všech stran zabarikádovanýho polštářema a dekama. A od malička jsem je oba učila slézat z postele pozadu. Kamarádce se odrazil kluk a spadl z přebalovacího pultu na dlažbu, tak lítali po rentgenech a neurologii a dopadlo to dobře.