Hroudi, ja myslim, ze to je diskutabl tam, kde uz neni laska. Nemyslim to nijak moralisticky, ciste fakticky. Takove situace se potom muze manifestovat ruzne.
Uz Matejcek blahe pameti (a ten byl aktivni krestan) vybadal, ze nechtene deti zustanou nechtene se vsemy ponurymi dusledky toho faktu. Neni to - prinejmensim ne pausalne - tak, ze po narozeni "bude vsechno jinak".
Ja za sebe vim, ze bych svuj plod nikdy z tela nevyhnala, leda snad v nejakem krajnim zoufalstvi, jenze pro me neni mit deti tezke a taky mi to svedomi nedovoli. Tim padem to mam lehke.
Umim si predstavit, ze pro nekoho jineho je to dilema. Potrat je "vetsinovou spolecnosti" brany jako v zasade prijatelna vec, lekari sami ho veli casto prezentuji jako "maly zakrok". Dokonce, kdyz ti lekar rika, ze jsi tehotna, je povinnen se te optat, estli treb nechces radsi potrat.