Moje maminka šla do práce (nechtělo se jí), když mi byly 2 roky. Od 2 do 4 let mi platila paní na hlídání, spolklo to víc než polovinu jejího platu. Pak jsem šla do naprosto otřesné školky, nebylo na výběr. Školku považuji za větší životní trauma než rozvod rodičů. Měla 2 výhody - milovala jsem svého o 5 let mladšího bráchu, protože jsem kvůli němu mohla chodit domů po obědě, a chodila jsem docela ráda do školy i na jiné mimoškolní aktivity, protože oproti školce to byla hotová procházka růžovým sadem.