Můj prostřední syn, když mu byly tři roky, tak seděl opřen o pohovku s palcem v puse, zamyšlen, vyndal z ničeho nic bez kontextu palec z pusy, řekl "Když umřeme, tak se znova narodíme", zastrčil palec zpět do pusy a už jsem z něj nedostala nic.
Jinak děti se neptají a až se zeptají, tak poctivě odpovím, že nevím. Staršímu bych byla možná s to vyložit, jaké rozné názory či přesvědčení panují, od těch velmi esoterických až po hrubě materialistické, ale to je tak všechno. Obláčky, andělé, nebe, to bych neumělůa přesvědčivě vylíčit.