Jo, mam.
Zive si to predstavuju, jak jdu a udelam to a bude klid. Opravdu to pred sebou vidim jak ve filmu.
Nejcasteji myslim na to, ze se zastrelim, dam si zlatou nebo to nekam narvu s autem. A pritom premysleni mi pak dojde, ze pistoli nemam, drogy nevim kde bych sehnala a ze bych mohla zabit jeste nekoho jineho, respektive ze by se mi to nepovedlo a ja zustala treba ochrnuta.
Timhle se dostanu velice rychle k vystrizliveni a mam se zase "rada" a na sebevrazdu zapomenu. Zajimave je, ze v te chvili myslim na takove veci, ale treba myslenky na rodinu nemam zadne. V tu chvili pro me neexistuji.
No a pak mam dny, kdy chapu sebevrazedne atentatniky, protoze nenavidim cely svet.
To ale nastesti netrva dlouho.
Po vetsinu casu jsem vsak bez depresi a spokojena.