Aneko, my nevíme, máš pravdu.
Jenomže a tady na základě osobní zkušenosti klidně odkývnu i tu teorii Libika - zlaté katolické tmářství, které ženě vpodstatě nedovolovalo takové úvahy.
Pominu s klidem blaho a zájem dotčeného dítěte ve stylu Prolife, ale ve chvíli, kdy žena váhá a není si jistá sama sebou, sebelépe zdůvodněné a společensky přijatelné důvody ji nepomůžou a ten akt samotný, ji může minimálně na čas srazit na kolena. Pak zjistí, že dovolená a nic, co nechtěla ztratit, nestojí za to, že to všechno by vyměnila za to jedno jediné dítě.
Zvlášť v tomhle věku je víc, než obtížné prosadit si "možnost nápravy" a odčinit to zlo narozením dalšího dítěte.
Před tím rozhodnutím obvykle není nikdo, kdo by takhle varoval a mám za zlé všem těm lidem, kteří konali "pro mé dobro", že mi tohle neřekli.
Na okraj, podstoupila jsem potrat z důvodu VVV neslučitelné se životem - to je přece objektivní důvod. Nu, ani ta objektivita mě neochránila, přesto, že výsledek by nebyl jiný, nemohlo tu pobíhat zdravé dítě.

Pokud se zakladatelka už rozhodla pro potrat, pravděpodobně už nečte. Já jí to nezazlívám, neodsuzuju, ale pokud dosud váhá, s každým dnem je lepší rozhodnout se pro to, aby se dítě narodilo.