Luky je opoždění v komunikaci. Nechce s nikým komunikovat. Jeho slovník čítá celkem 15 slov a ani je stejně nechce používat. Když už s námi komunikuje, tak pomocí posuňků a gest.

Je to docela na palici :(. Ale jinak je hodně šikovný, zvládá kotrmelce popředu pozadu, jezdí na kole s kolečky, plínky přes den už v pohodě. V noci ještě bojujeme :(.

Nají se sám, boty si obuje, slipy a tepláky taky. Trička neumí, ponožky neumí.

Ale je to na houby, když nikomu nic neřekne.

Nedávno jsme ho museli vyvolávat v nákupním středisku. Chtělo se mu čůrat, nikomu nic neřekl a odešel od nás a našli jsme ho až na záchodě, jak si spokojeně zapíná zip od kalhot. Vůbec ho netrápilo, že odešel od nás přes půl obchoďáku a dobrých 30 minut o nás rodičích nevěděl. To já byla na mrtvici.

Vteřina nepozornosti, ohnutí a přečtení krabice od mobilu a neštěstí bylo na světě.

Luky je prostě svůj, nás rodiče ignoruje. Jede si jen to, co on chce a okolí neregistruje.