Ahoj,
měla jsem velmi unavných 6 měsícu těhotenství a bála jsem se, že budu muset do nemocnice jako s prvním. Tak jsme si pořídili paní nejprv na úklid s tím, že bude chodit 1xtýdně na dvě hod´ky (vytřít dum a vyžehlit) a tím se jakože spřátelí i s naším chlapečkem a kdybych musela do nemocnice, tak by ho pak chodila hlídat. Paní je bezvadná, pořádná neb jsem byla párkrát i u ní doma, ale vadilo mi, že dum, který jsem uklidila a bylo na ní jen vyluxovat a vytřít, což je pro mě práce na max. hodinu a u toho zpravidla peru, vařím a ještě se "starám" (sem tam mrknu co dítko dělá, dám ho vyčurat, podám pití atd., však znáte). No, paní to dělala 2,5h. a na žehlení jí vyhovovalo chodit další den a to jí vždy taky vyšlo na dvé hodiny, to co já žehlím s klukem za hod´ku, než přejde DVD s nějakou pohádkou. Bylo to teda nesmírně pohodlné, přijít do voňavého domova a nemuset u toho ohýbat hrb, ale za měsíc mě to najednou vyšlo na 50E. Né že bych si to nemohla dovolit, ale příjde mi to zbtečné, když ted´ už mohu a zvládám to v pohodě a hlavně se neupínám k tomu, že v pondělí se to vytře, tak že to ještě vydržíme. Prostě vytřu, když už se necítím
. Ale paní nám teda hlídá malého. Vozím jí ho domu, kluk je s ní št´astnej, pěkně si s ním hraje, je milá, hodná. Ale také ho tam vozím, jen když jdu do poradny, na 2-3hodky a pak proň šustím. Jen jednou jsem si jela nakoupit, ale já se prostě necítím. Byla jsem au-pair a když jsem kolikrát poslouchala ty holky, co byli hezké, milé a nevím jaké, jak mluvili o svých hostitelských rodinách a jak se chovali k dětem, tak mám prostě takový špatný pocit....
.