Anni - u nás školní bazén je taky, ale je odstupňovaný podle hloubky, protože tam pak chodí plavat i kroužky, veřejnost a tak. A i když je školní, tak školní děti plavou pod dohledem kvalifikovaných učitelů plavání, ne pod dohledem tělocvikáčů nebo někoho podobného. Syn říkal, že v době školního plavání se šipky neskáčou vůbec a to ani on, který by mohl plavat závodně. Po pravdě, neznám případ, že by se v našem městě něco podobného stalo. Ano, trenér mi říkal, že měl u dětí párkrát rozseklou bradu, protože skákali vedle můsku blízko toho okraje a u toho okraje kus nade dnem je takový zvýšený okraj, tak o to. A pak já jako dítě jsem se bála skákat, ale protože mi tehdy řekli, že když neskočím šipku, nemůžu jít na pokračující plavání, tak jsem se odhodlala a skočila, ale už v době, když trenéři byli na druhý straně a já jak se bála, skočila jsem moc po hlavě a uhodila se hlavou o dno, ztratila vědomí a topila se.
Takže po tomto zážitku jsem se už bála plavat a stálo mě hodně vůle a přemáhání, abych strach překonala. Plavat jsem se naučila, potápět taky a skákat až na "stará kolena", kdy jsem dokázala strach přemoci.