Žovjanko, to jsem psala já, že manžel "vyžaduje". Prostě je to pravda, vyžaduje, ale to neznamená ještě, že podle toho kmitám. Musel se spokojit s tím, že sní co mu naservíruji a že to není vždy podle jeho představ. Někdy mu zas vyjdu vstříc a uvařím co "vyžaduje",co má rád, i když je to pracné a nikdo jiný to moc nejí. Jeho představy o práci ženy v domácnosti se třemi dětmi jsou neslučitelnés mými, já nedokážu a ani nehodlám trávit u sporáku 3 hodiny denně a další 2 hodiny likvidací toho svinčíku. Když jsme založili rodinu, vypadlo z něj dokonce, že si představuje kromě spousty dětí mít naklizeno, navařeno denně k obědu polívku + hlavní chod (klasická česká kuchyně), večeři pokud možno vždy teplou a každou sobotu upečenou buchtu, na neděli něco extra (husa, kuře, pečeně atd..). To jsem měli jedno dítě- mimino, které se jen kojilo (On že by samozřejmě nedělal nic, protože domácnost je ženská věc). Myslela jsem že mi vypadnou oči z důlků jak jsem - dosud svobodná studentka- nechápala jeho představy o našem dalším soužití. No, tak realita je naštěstí nakonec jiná. Ovšem manželův ideál přetrvává