Manko, jeho rodina by pro mě byla druhořadá snad v případě, že bych je vůbec neznala. Ale říct dvanáctileté holce, se kterou se od jejích asi pěti let setkávám dvakrát týdně "budu mít s tvým tatínkem miminko" mi přijde prostě hrozné. Víš, ona je narozdíl od dítěte, co v sobě nosím, na svého tatínka už fixovaná, mají se rádi, mají vytvořený vztah, je to prostě JEJÍ táta. Moje dítě zatím není ještě na světě.
Mám rozvedené rodiče a doteď si pamatuju, jaká to byla pro mě jako pro dítě hrůza, přestože se rozvedli vklidu. Přišlo mi, že jsem tím ztratila domov a rozhodně kus dětství.