ahoj,
mám zkušenost z obou stran. Syn byl jako tvoje dcerka a ještě navíc půjčoval (jinak myslím, že kolem druhého roku nechce půjčovat nikdo.. nebo málokdo)

Dcerka zase pro ránu nejde daleko - má ADHD.
I přesto, ale jsem nikdy netolerovala to, že by někoho uhodila bezdůvodně a pokud k tomu měla důvod, tak i přesto se jí snažím usměrnit, aby nikoho nebouchala.
Jsou jí tři a kousek.

U syna jsem se dopracovala k tomu, že chvíli si líbit nechá -(bude mu osm), nikdy nezačíná, ale pak už vrátí. Hlavně u cizích. Problém je v tom, pokud ho uhodí kamarád - prostě nechápe, proč ho kamarád uhodí a on by mu to nikdy nevrátil.

Dcerka na hřišti je už dobrá, nikoho nebouchá a musím říct, že máme taky problém s jednou holčičkou na hřišti. Necelé čtyři.
Ona tedy nikoho nebije, ale bere dětem jejich hračky.. stylem, můžu si pučit, nečeká na odpověď sebere..a když se dítě slovně brání, vrať mi to, chci si s tím hrát, je to moje, nechci abys mi tam sypala písek, tak holčička si mele pořád svou.
Tudle naší malé bez dovolení sebrala míč a lítala tak, aby si ho malá nemohla vzít zpátky a přišlo jí to děsně vtipný.
Holčička za to ale nemůžu - její rodiče, at ji hlídá otec nebo maminky zásadně nezasahují a holčička terorizuje půl hřiště.
Takže už většina maminek přistoupila k tomu, že domlouvá přímo holčičce.
Taky jsem se o to tudle snažila, prostě jsem jí řekla, že míč je dcerky a že už ho teď chce zpátky, ale holčička nereaguje.

Takže co ti poradit. No dcerce jsou teprve dva.. tak prostě jí říct, ať si to líbit nenechá a když ji někdo bouchá, tak ať ho plácne zpátky, vím že násilí rodí jen násilí, ale někdy prostě ty děti, pokud to nedostanou zpátky, tak to nepochopí, že to bolí, že to někoho otravuje.

A co se týče hraček, pokud půjčit nechce, tak bych na pilu netlačila. Pokud si ale pak chce sama něco půjčit, tak vysvětlit, že třeba ona předtím taky nepůjčila lopatku a proto jí teď holčička nechce půjčit kyblíček.