Leoni, naprosto tě chápu. Taky se modlím, aby malá nebyla třeba nějak fest nemocná, aby nechytla ted neštovice, nebo tak něco - myslím nějakou nemoc se škaredým průběhem. Protože si nedovedu představit, že bych o ni nemohla aspon pár dnů pečovat .
A jak jsem dostala tuhle práci, tak jak jsem pořád hledala a hledala a snažila se. Tak jak mi tehdy zavolali, že mám nastoupit za 5 dní, tak to byl takový šok, že jsem se z toho úplně a doslova zhroutila. Ta představa, že už s malou vůbec nebudu... . A ty navíc máš ještě jednu školou povinnou... a te´d Viki nemocnou.... a chlapa pryč několik týdnů možná.... no naprosto chápu tvoje pocity.
Myslím si ale že pokud tam jsi už dobře "zapsaná", tak že kdybys jim vysvětlila situaci, tak že by se možná dalo s nima domluvit... záleží jestli tu paní, se kterou jsi mluvila v telefonu znáš osobně, jestli je to někdo, s kým už jsi jednala. Nebo je to někdo z centrály v Praze, pro koho jsi jen číslo v pořadníku, kterému volá. A u koho si udělá křížek...