Milí rodičové, i já jsem se po přečtení úvodního článku zhrozila, co můj syn všechno neumí. Ale opravdu každé dítě se jinak rychle vyvíjí, ale než půjdou do školy, vše se srovná a bude mezi nimi rozdíl akorát tak ve výslovnosti. Syn dělá velké pokroky, teprve před měsícem se naučil říkat tata, baba, občas mu ulítne děda, máma ani náhodou, teprve před měsícem se naučil výskat, kvíkat a ječet, za ručičky chodí krásně, za jednu ruku se pořád bojí a vždy se zastaví a nejde dál a hledá druhou ruku, vkládání kostek ho vůbec nebaví, zato ho baví do nekonečna když mu ukazuji obrázky a říkám co to je a co to dělá, hrozně miluje šňůrky ať už u papučí či u kalhot a také ho baví sedět před pračkou a dívat se jak se to točí a když pračka nejede, tak do ní s oblibou hučí. Najíst se sám neumí akorát když má chleba či rohlík tak hezky ukusuje, ale drobky jsou všude a polovinu jídla rozemele v ruce. Všechno dává do pusy takže nějaké mince nepřichází v úvahu, tužku jsem nezkoušeli ale je to dobrý nápad. Samozřejmě musíte být u toho a hlídat ho. Taky se rád dívá do zrcadla, občas si u toho povídá a teď se naučil dávat si pusinky na zrcadlo. Kostky na sebe neumí dávat, to je vždy sebere a dá do pusy.
Takže milí rodičové, přestaňte se mučit myšlenkama, že vaše dítě je úplně jiné než tabulkové a hlavně PŔESTAŃTE SROVNÁVAT s ostatníma dětma. Já své dítě miluju a když vidím, jak se krásně pořád usmívá a tulí se ke mně, jsem nejšťastnější matka. I když dítě není podle tabulek, důležité je jestli je spokojené a šťastné.
Takže se mějte krásně a pište vaše úspěchy.