Evísku, jo, je to tak... Jsem poměrně racionální člověk, o to víc jsem zaskočená, co se mnou "emoce" provádějí...
Bohužel máme v okolí případ, kdy se takhle rodiče rozhodli pro druhé dítě po 10 letech - a tam to nedopadlo vůbec dobře... Je na nich vidět, že kdyby mohli, vezmou to zpět. Nejhorší je, že to tomu malému dávají tak citelně najevo, že je to až k pláči... Čekali možná renesanci vztahu, ale spíš pomalu spějí k rozvodu. Hošík není úplně OK, potřebuje zvýšenou péči a oni mu neposkytnují ani tu základní... Neřvi, neotravuj, dej mi pokoj - to je jejich komunikace. Když to vidím, říkám si - co když bych si taky přiznala, že s jedním to bylo lepší? Nedokázala bych nikdy mimču ubližovat, ať by bylo vlastní nebo cizí, ale ono stačí ho jen nemilovat, tak jak to vidím u těch sousedů...