Tinas, já mám zkušenost jen s tím skoro pštiletým. Ale mám pocit, že jeho otec, je přiženěný, takže ho známe až z dospělosti, má to samé. U něj to nikdy nebylo diagnostikováno, ani pokus o to, tenkrát se na to asi nehrálo a dneska si nikdo nedovolí na to ani pomyslet. Bude mu 40 let, má 5 doktorátů, mluví plyně 6-ti jazyky, ale pro běžný život je téměř nepoužitelný. Být tak zavřený někde sám, ve svém světě, ve svém kanclu, aby ho nikdo neobtěžoval, když je rodinná sešlost, tak buď nevyleze z pracovny nebo raději není doma. Má vlastní firmu, tak se k němu nesmí nikdo přiblížit, se světem komunikuje jen skrze manželku,je to trochu nadnesené, snad pochopíš, jak to myslím, která je jeho taková spojka. Navíc se mi zdá, že dost pije. Přes týden vůbec, ale tyhle rodinné a jiné sešlosti zvládá tak, že vyžunkne během půl hodiny láhev whisky, začne se usmívat jako sluníčko a je jakoby mimo realitu a pak to snese. Myslím, že se to s nimi táhne celý život, že se to ano v dospělosti nezmění, jen jsou ty projevy jiné. Nicméně jsou oba šťastní, myslím, že mají spokojený život, jen v těch svých kolejích. Jo a oba bezmezně milují vlastní maminku, to je pozitivum pro vás mámy. Nikdy by mámě neublížil, neřekl proti ní křivé slovo, prostě máma je životní jistota.