Mému synovy u kterého mám podezření na AS bude 10 - ve škole je bezproblémový - problémové chování je u něj doma a mezi těmi co zná velmi dobře - třeba vůbec nemůže být s babičkou a dědou, protože oni jsou z něj na prášky jak se prý hrozně chová - takže hlídání nikým nepřichází v úvahu - naštěstí už je velkej a může být doma sám - je nejdradši sám doma - je to samotář - nevyhledává kolektiv - má málo kamarádů - jak mu navrhnu, že bych ho přihlásila na nějaký kroužek nebo na tábor tak je nepříčetnej, že nikam nepojede, že tam nikoho nezná atd. Že pojede jenom na dovolenou s náma a s nikým cizím. Myslím že představa neznámého prostředí ho hodně stresuje - dokonce, že je to pro něj nepřekonatelný problém - jít do neznámého kolektivu. Záchvaty zuřivosti ho přepadají nejvíce když se děje něco nečekaného - např. když jdeme nakupovat potraviny a já po něm nečekaně chci, aby si zkusil např. bundu co tam prodávají - to začne zuřit, křičet a nic s ním nehne - neskusí si to a chová je jako blázen - třeba si sedne na zem a odmítne se hnout dále...Je to s ním opravdu těžké - má projevy jako zvíře nebo jak to popsat - neustále vydává zvuky jako vlk a několik dalších zvířat dohromady - no když to někdo u nás vidí tak mi říká, ať ho odvedu k psychiatrovi - když mu vysvětluji ať to nedělá tak to vůbec nepomáhá - nedokáze se ovládnout... Takových projevů má nespočetně a já bych ho mohla jenom celý den okřikovat ať se srovná a chová se jako normální člověk - asi to nedokáže, ale je zvláštní, že ve škole se prý chová normálně... Je velice chytrý - učení mu jde samo - asistenta nepotřebuje ani náhodou - takže jestli každej aspík potřebuje asistenta tak to není aspík. Syn je těžkej introvert - nejdradši sedí doma - nechápe proč by měl chodit ven, nejradši sedí u počítače a kouká na TV.

Nevím jestli je vhodně tahat ho po doktorech - jestli by nepomohlo jen kdybych si já naštudovala jak se k němu chovat - jak ho vychovávat....