Výchova – hranice… taky nemůžu souhlasit, fakt ne. Holčička je úplně normální, nikdy jsem ji neuhodila. U kluka jsou to opravdu emoce – jak stanovit hranice, aby emoce nebyly?
Náš syn není zlý, není primárně agresivní, mezi dětmi nevyhledává rvačky… ale ta nálada je nezvládnutelná – chvíli brečí, chvíli zuří, chvíli se směje….případně něco rozmlátí, no…
Ve školce se zatím drží, mají zlou učitelku, tak se jí bojí. Jo – ta si umí zjednat pořádek. Až na to, že dítě se třese strachy, když jí má podat ruku, plíží se shrbený po třídě podél zdi a jednu dobu den co den ráno brečel, že nechce do školky. Přežívá v tý školce díky kamarádům a počítá dny, kdy to skončí.

Narozdíl od Míšina syna to u nás zatím vypadá, že respektuje dospělé mimo domov.