Jak to tak kolem sebe pozoruji, tak jsou lidé, kteří nečumí, moc nekecají a makají, ne vždy to jsou milionáři,ale mají dostatek financí. Nebojí se přiměřeně riskovat a umí se po právu za svou věc rvát. A pak jsou jiní lidé, kteří umí jen a jen nadávát na stát, že se o ně neumí a nechce postarat, na systém, na vzdělané, protože oni přece mají víc peněz a to není správné, umí řvát a rvát se za svou jedinou možnou pravdu, kterou často pochytí v hospodě, z TV, bulváru apod.,ale aby se sami o něco přičinili, snažili se zlepšit svoji situaci (ne vždy ale tak špatnou,jak si myslí), to je ani nenapadne, proč by to dělali.
Ano, je to o cílevědomosti, snaživosti, dravosti, umět prodat své znalosti, zkušenosti.
A pak ještě jsou bohatí a bohatí, někdo má peníze,ale je nešťastný, nespokojený, zoufalý,... a jiní jsou bohatí svým"duchem",šťasní, rozdávají lásku, radost,....a nemusí být úplní milionáři. Bohatý člověk je pro každého něco jiného.