ne,nechápu,protože jsem od tebe chtěla naprosto konkrétní odpověď na to,JAK SE PROJEVUJE U CHUDÝCH A BOHATÝCH ÚCTA A NEÚCTA ke spotřebnímu zboží.Když jsem matka samoživitelka s příjmem 7600 Kč měsíčně a koupím si talíře do kuchyně,tak si je mám vystavit na poličku,aby se mi nerozbily,čímž si jich vážím,protože takto mi mohou vydržet do konce života,a pokud nějaký rozbiju,tak jsem si jich dostatečně nevážila?Nebo konkrétně ty boty o kterých píšeš.Koupím si za dvěstě boty coby chudá-a to že si jich vážím poznáš jak?Podle toho,že je jako špinavé umeju?Nebo je mám ráno a večer lešit,hladit,číst jim pohádku,jinak si jich dost nevážím?Stejně tak když si koupim boty za sedm tisíc-jak se k nim mám chovat?Chodit s nimi na kosmetiku,aby někdo mohl posoudit to že si jich vážím?Ty mícháš dohromady jablka s hruškami.Úcta k věcem nesouvisí s tím,zda si těch bot mohu koupit jeden pár za 200 000 nebo tři páry za 10 000.