Kohnová- učil na té škole celou svou pedag. kariéru. Jak jsem psala, kolovaly vtipy jak "má rád studentky". Přesto byl výchovný poradce, vedl pěvecký sbor. Mně bylo patnáct, byla jsem totální šedá myš, žádné sukně, výstřihy, vlasy, atd. co si tak lidé obvykle představují. Bylo mi to krajně nepříjemné. Tedy žádné "polichocení". Nedokázala jsem pochopit, že to co dělá, je nepřípustné. On byl prostě Pan učitel a ten má přece vždy pravdu. Přemýšlela jsem, jestli nejsem já divná, že mi vadí, když mi sahá do kalhot na zadek, měří teplotu ve výstřihu... Vyhýbala jsem se mu a on dal nakonec pokoj. Přesně věděl, kdo je taková myš, že jí nedojde, že tohle není správně a kdy se rychle stáhnout. Dělal to celkem plošně a u starších patnácti let. Říkat o tom komukoli nebo dokonce rodičům, mě ani nenapadlo. Chápala jsem to jako můj problém. Až po hodně letech mi došlo... Myslím, že toto je celkem obvyklý průběh a ti zmetci toho využívají. Vidíš nějaký smysl v tom si po šestnácti letech stěžovat?