Malá nikdy nijak výrazně nemarodila, k naší dětské jsme téměře nechodily a to i přesto, že školku navštěvovala už od 2,5 roku. Zatím má za sebou jen 2x píchlé střední ucho. Od letošního ledna se jí ale pořád dokola vrací hustá rýma se silným kašlem (kolikrát až na průduškách), v noci trochu chrápe a téměř vůbec nedýchá nosem, tak nás dr. poslala na ORL. Tam jsme byly dnes a jsem z toho dost rozmrzelá. Sama mám s vyšetřením krku apod. problémy, i při pouhém rutinním "ááá" u doktorů se dokážu téměř pozvracet a tak je pro mě vyšetření na ORL horší než u zubaře nebo jinde. Malá sice vyšetření krku jakž takž zvládla, ale když dr. zavelela chytit jí pevně za ruce i nohy a sestra držela pevně hlavu, malá začla panikařit a hysterčit, takže dr. to po dvou pokusech nacpat jí "žárovku" do nosu vzdala, do papírů nám napsala, že dítě nespolupracuje tak se nedalo vyšetřit a máme si prý jít přímo na vyšetření do nemocnice, případně jí tam nechat vytrhnout. Po téhle zkušenosti bych ale nerada "šáhla vedle" a chtěla bych najít opravdu doktory, kteří mají trpělivost s dětma a citlivý přístup k nim. Po té, co jsem si tu pročetla většinu diskusí jsem vyloučila dětskou nemocnici v Brně a rozhoduju se mezi Kyjovem (kam nás dr. posílá), Břeclaví a Vyškovem.
Mně trhali nosní mandli v Kyjově v cca pěti letech a dodneška na to velmi nerada vzpomínám. Rodiče jsem kolik dní neviděla, děti mi kradly jídlo ze stolečku, oblbováka si žádného nevybavuju, jen ten hrozný strach a úzkost a to, že jsem se jim tam při zákroku strachy po..... Mandli mám už roky dorostlou zpátky a mám s ní docela velké problémy, takže bych o ní docela ráda zase přišla. Čímž bych také ráda reagovala na názory, že "všechno v těle má svůj důvod" (zajímá mě např. jaký důvod má v těle slepé střevo) a že "nosní mandle v pubertě sama mizí a dospělí už s ní problémy nemají" ;-)