Přidat odpověď
Pilar, já psy miluju, jsou pro mě životní nutnost, ale upřímně 80-ti procentům pejskařů které potkávám psi do péče nepatří, neuklízejí exkrementy, volně jim pobíhají psi prudiči, nebo i hraví psi pohodáři, ale je nad jejich chápání, že pro mě je to cizí pes, a diví se, že jsem nepříjemná, když mi tahá za rukáv dítě :-O
Nemluvě o tom kolikrát se mi cizí pes navážel do mého psa, majitel běhá okolo, pes ho nechce poslechnout, pes doráží, okusuje mi psa, a když se na něj ten můj po deseti minutách pruzení oboří /mívali jsme boxera/ tak si vyslechnu sprosté nadávky, že má mít náhubek..
psy vodím na vodítku, volně je pouštím jen za vesnicí, když nikdo nejde , mladá ještě neposlouchá, tak je zatím na stopovačce, exkrementy sbírám, nepouštím své psy k cizím lidem a dětem, chápu, že jiní nejsou na mé psy zvědaví, a vytáčí mě do bezvědomí, že spoustu lidí to nechápe a myslí si, že jediná moje touha je mít zhnojené kalhoty a kabát od jejich bahnivého psíčka...
Neteř šla sama po ulici z hudebky a kousl jí do krve kolemjdoucí černý ratlík, majitel psa jí řekl, to nic není a šel pryč, brácha pak lítal po městě a hledal inteligenta, aby ukázal očkovák, naštěstí ho našel protože neteř nebyla první oběť a chlapík už byl známý, jinak malé hrozily injekce proti vzteklině plus pobyt v nemocnici, a ještě se chlap diví, co vyšilují....
A takových zážitků mám mraky a mraky...
Když jsem měla psa jako svobodná, bylo to fajn, s dětmi je to horší, když vedu dvě cácorky a dvě vodítka, je to složitější, ale mě to neva já si to vybrala, a co jsme na vesnici je to lepší, víc se tu všichni znají, vím že černý pes co se jako obvykle sám vydal na špacír je Cézar, který se nám vyhne obloukem, a že když běží po ulici černý vlčák s jezevčíkem, musíme se schovat do nejbližšího dvora, protože je to trhací hyena, co pokousala několik lidí i psů...
Pes je radost i starost, je na tobě jak to pojmeš, pro dítě je to určitě přínos, já jsem taky celé dětství toužila po psovi, a nikdy ho neměla, a teď si to vynahrazuju..
A taky musíš připustit možnost, že dceku bude bavit chvíli, a pak jí omrzí, třeba ne, ale co když... vydýcháš to?, budeš se o psa starat sama, bude to radost pro tebe, nebo bude pro zlost...
Není to sranda, ale to, že o tom takhle přemýšlíš, je fajn... přeju, ať se dobře rozhodneš, ať už to bude jakkoliv...
Předchozí