Já bych psa taky nepořizovala. Takhle mamku ukacávala nejmladší ségra a nakonec jí taky ukecala. Mamka na to fakt není a stejně byla starost o pejska na ní. Dítě si dopředu nedovede představit, co to všechno bude obnášet. Takže nakonec mamce bylo psa líto, chodila s ním ven na delší procházky ona, protože ségra to často odbyla jen otočkou kolem baráku. Navíc pejsek není zábava na rok, ale na léta. Dítě vyroste a má jiné zájmy. Ségra si třeba odjela na půl roku do Anglie a pejsek samozřejmě zůstal. I když jsme ho měli všichni rádi, nikdy jsme ho nebrali do postele, tohle u nás prostě neprojde. Z procházky putoval rovnou do vany a sprchovaly se mu nohy. Když mamka rekonstruovala koupelnu, dala pejska na týden na hlídání do psího "hotelu". Hned ten samý den Ben zdrhnul. (Jenom pro zajímavost pro Pražandy. Pejsek bydlel na Jižňáku, psí hotel byl v Braníku a on se prostě objevil u druhé ségry před domem v Modřanech. Dodnes nechápeme, jak tam trefil. Byl tam s námi snad jenom jenou nebo dvakrát autem...
)Takže tohle hlídání selhalo.
Jinak psa je třeba taky vycvičit a pochybuju, že malé dítě si tohle vezme na starosti. Pak to dopadne jako s "naším" Benem, že jsme ho venku nemohli pustit z vodítka. Jinak zdrhnul a půl dne jsme ho naháněli domů.
Další věc jsou různé psí neduhy, chození na veterinu, občas to dost leze do peněz..
Navíc náš Ben (kokršpaněl) měl problémy se zažíváním. První rok jsme neustále nacházeli naděláno někde v kuchyni za lavicí a pod.
A mohla bych pokračovat....
Samozřejmě všichni jsem ho milovali, mamka taky, ale když umřel, už by si dalšího psa nepořídila. Ségra už byla dospělá, ale bydlela ještě u mamky a chtěla si pořídit dalšího psa. Hodně s mamkou kvůli tomu tenkrát bojovaly. Nakonec si ho ségra pořídila až za 20 roky, když už bydlela jinde - mimo Prahu v baráku. Pes byl nejdřív uvnitř v baráku, pak se narodilo první dítě, druhé dítě, pes se postupně stěhoval z obýváku až byl jenom v předsíni, nakonec je už jen venku. Ségra je dost posedlá čistotou a teď jak má děti přiznává, že už by si ho znovu nepořizovala.
No já ani manžel bychom si pejska do bytu nepořídili. Navíc manžel má silnou alergii na psí chlupy, začne ho svědit krk a má problémy s dýcháním, takže to fakt nehrozí...