Je to hloupý,ale přemýšlím čím zrovna teď trpím.Konečně se mě podařilo oba rarachy(2 a 3 roky)odložit do postele a připadám si úplně vycucnutá,totálně k ničemu.Nic se mě nechce,hrozím se toho až zase v 6 ráno nastane ten stejný kolotoč poviností,vadí mě už snad naprosto vše.Jediné čím se utěšuju je zkutečnost,že mě obě děti vzali od září do školky.Takže i od té mladší si 5 dní v měsíci odpočinu.Ale do září je přeci jen ještě trochu daleko.