ten vzkaz (není ti líto mýho textilu - přicvrnklýho????)

Dcera měla před nedávnem období kdy si strááášně chtěla vzít manžela (tatínka), a pořád mi chodila brečet na rameno "že mi to dovolíš maminko, že jo" a tak.... ufff. No a teď má lásku ve školce, pořád o něm doma básní, jak je zamilovaná a že na něj musí pořád myslet, dneska už to bylo na mě moc, tak jí říkám "jo, vždyť já vím, tak ale chvilku mluv taky o něčem jiným" a ona "mami, já za to nemůžu že jsem taková milovnice" /byl u toho i manžel, podařilo se mu vyprsknout smíchy až za rohem/