Vůbec by se mi to nelíbilo, kdybych tam mohla být já a místo mě mazlil moje dítě někdo cizí. Proč bych nemohla na JIP?
O starší děti by se postaral manžel, vzal by si jistě dovolenou, dokud bych byla v nemocnici.
Líbí se mi to v případech, kdy matka o dítě zájem nemá... byla jsem toho svědkem v nemocnici, kde jsem byla kvůli podezření na jistou nemoc s nejstarším, když byl malý. Vedle bylo miminko- 6 týdnů, které tam leželo už 4 týdny svého života. Matka o něj nejevila zájem, prý ho navštívila 1x týdně, aby mu prodloužili nějakou diagnozu. Tomu miminku nebylo nic moc, ale bylo dráždivé a matka psychicky labilní, tak ho donesla do nemocnice, ať s ním něco udělají, jinak ona něco udělá jemu, jestli ještě bude brečet. Takže mu diagnostikovali tuším reflux a dráždivost a nechávali si ho tam na "pozorování", než vymyslí, co dál, a čekali, kdy se matka vzpamatuje... a za tím miminem tam chodily dobrovolnice a aspoň část dne ho domazlovali, usmívaly se na něj, byly moc milé. na druhé straně místní sestry, které ho občas v noci vozily, aby nebrečelo, ale nadávaly mu u toho, jak je "zlý a zlobivý a že se nediví, že ho tu maminka nechala"
To už s tématem nesouvisí, ale překvapilo mě, kolik tam bylo opuštěných dětí, a to rodiče doma starší sourozence dětí neměli. Jak ty děti plakali, až rezignovali.