Znám podobnou rodinu, jsou to kamarádi mojí babičky a dle mého názoru, jsou to tak trochu bordeláři a takový samorosti. Já se u nich kdysi na návštěvě docela štítila. Ale jinak jsou to hrozně milí a hodní lidé. Jejich vnoučata k nim také nesmí chodit, snacha to zakázala. Bylo mi jich až líto. Byli nás navštívit na chalupě, já tam byla s dětma a oni si s nima krásně vyhráli a tak si posteskli, že tohle s vlastníma nezažijou, že u nich nikdy nebyli. Je to trochu jiný případ, než co píše zakladatelka, ale něco podobného v tom je. Podstatou je to, že někteří lidé jsou prostě trochu "jinačí", v našich očích, oni žijí ale svým životem a jsou tak spokojeni. A naopak nechápou naše reakce a případné zákazy apod.