Ahoj...je mi líto, že máš takové trápení. ano, asi boží mlýny melou, každej by snad řekl, že ženská, která odtáhla chlapa od rodiny, od dítěte, si toto zaslouží, a´t víš, jak to bolí, to určitě...nicméně jsi se omluvila, lituješ toho a změnit to už nejde, jen řešit současnost s co největším ohledem na dítě!!!
Taky jsem zůstala s dcerkou sama, přítelovi jsem dala tašku za dveře a bylo fajn. |Jednak máš rodičák, on timusí dávat alimenty, pokud to finančně nepůjde, musí pomoct sociální systém, úřady.....neboj, než půjdeš do práce, nějak to zvládneš...
Doporučila bych ti se zklidnit, zchladit hlavu, utřídit myšlenky, naplánovat si postup, zkrotit emoce...a pak ho bez breku a bez scén vyrazit. prostě konec, chování má tedy hrozné, je to prase, takto se ke mě chovat můj manžel, tak končí. A odjet je blbost, pokud ti tedy nevadí, že si bude užívat se znamínkem u tebe v bytě ve tvojí postely......
ale je to tvůj život, sama se musíš rozhodnout, mě by ale hrdost nedovolila s ním být dál, sáhnout bych na sebe od takového prasete taky nenechala, už vůbec bych neskousla, že slí se mnou a se znamínkem, to ani omylem.....takže naposledy, za sebe....letěl by!!!!
Hodně štěstí....a sorry za hrubky, jsem už unavená.....