Hujko,
přesně tak. Dovedu si představit vztah, kdy partneři nebo manželé mají každý "svůj" život jako třeba u Gábiny Osvaldové a Ondřeje Soukupa a zůstávají přáteli, ale nikoli v situaci, kdy jeden druhého ponižuje, zesměšňuje a neváží si ho. Kdyby měl chlap deset milenek, ale k manželce se choval slušně, dovedu si představit vztah. Za podmínek, které píše zakladatelka ne.
Zažila jsem to sama v rodině. Máma chtěla udržet manželství "kvůli dítěti". Otec dítěte s ní nemluvil, ignoroval ji, svoje věci si zamykal ve skříni, v lednici měl svoji přihrádku, dělal si znamínka na salámu, aby mu ho nikdo "neujídal", co bylo "jeho" bylo nedotknutelné (já např. měla zakázáno pouštět v JEHO bytě televizi, protože ta byla taky JEHO)... vydržela to tři roky. A nikdy nezapomenu, když se s ním máma chtěla po těch třech letech neskutečného opruzu rozvést a řešit s ním, co a jak bude, jak jí odpověděl, že se má jít bavit ze záchodovou mísou, neboť není hodna toho, aby s ní komunikoval.