Tak já přidám pár vtipů:

In the USA we have: George Bush, Stevie Wonder, Bob Hope, Johny Cash... In the Czech Republic we have Paroubek - no wonder, no hope, no cash...



Potká se Paroubek s Bushem a ptá se ho: "Georgi, kolik si myslíš že tě v USA nenávidí lidí?" Bush na to: "No, řekl bych tak maximálně 8 až 10 milionů." Paroubek: "Hm, tak to je všude stejný..."



Mezinárodní průzkum Položili jsme v několika zemích následující otázku: "Prosím Vás, jaký je Váš názor na nedostatek jídla v jiných částech světa?" Výsledek byl katastrofální: V Africe nikdo nevěděl co je to "jídlo". V Západní Evropě nikdo nevěděl co je to "nedostatek". Ve Východní Evropě nevěděli co je to "Váš názor". V Argentině nevěděli co je to "Prosím Vás". V USA vůbec nevěděli co je to "v jiných částech světa".



A jeden ze života:¨

Paní ucitelka ve skolce pomáhá chlapeckovi s obouváním bot. Oba tlacili, tahali, ale porád se do tech boticek nemohli dostat. A kdyz se to konecne podarilo, tak si oba upocení sedli, chlapecek se podíval na boty a ríká: "Paní ucitelko, my jsme dali boticky obrácene." Paní ucitelka se také podívala a skutecne, boty byly obutý obrácene. Zachovala klid, znovu je sundala a znovu je rvali na nohy. Tentokrát správnou botu na správnou nohu. Potom se chlapecek podívá na boty a ríká: "To ale nejsou moje boticky." Ucitelka se kousla do jazyka a místo toho, aby na nej zarvala: "To jsi, ty hovado, nevedel drív?", s námahou zase boticky sundala. Kdyz byly boty dole, povídá chlapecek: "To jsou boticky mého brásky. Maminka ríkala, ze je ted budu nosit já." Ucitelka uz nevedela, jestli se má smát nebo plakat a znovu pomohla chlapeckovi do bot. Kdyz mu po té úporné práci pomáhala do kabátu, tak se zeptala: "Kde más rukavicky?" Chlapecek odpoví: "Rukavicky mám schované v botickách." Trestní proces s ucitelkou zacne prístí mesíc.