Manžel mi jednou stál za zády, když jsem diskutovala s Monty ohledně výchovy dětí. Používala jsem jméno staršího syna a on mi říkal: "Hlavně žádná jména. Nikdy nevíš, kdy tě tu kdo může objevit. Internet je nebezpečný. Sama jsi to jednou zažila." Jak jsem psala o té nepříjemnosti, tak to jsem tehdy odnesla jen já. Bojím se ale, abych svými příspěvky někomu neublížila. S manželem máme hezký vztah, věřím tomu, že mě na netu nešpehuje. U mě jde ale také o to, že se zde často hodně vyjadřuji k tématům, o kterých mám v reálu třeba problém mluvit nebo o nich nemám s kým mluvit. A navíc nejsem technický typ, a tak s obtížemi odhaduji, co se dá a co nedá na internetu vysledovat a jak je to těžké. Je mi jasné, že to, co tu napíšu, na mě může kdokoli vyšťourat a vmést mi to do obličeje. Ale na druhou stranu se mi nechce se kvůli tomu diskutování na Rodince vzdávat. O tom, že sem chodím psát, vědí také dvě moje blízké kamarádky, které tady nediskutují, ale vzhledem k tomu, že mají také malinké děti a nabitý program, silně pochybuji o tom, že by mě tu nějak sledovaly.