já se docela divím, že tě to překvapuje. Děti jsou spravedlivý, ony to chtějí. Proto ani trest nepovažují děti za žádnouújmu, ony totiž ví, že je to zasloužený a že trest následuje jako reakce na nějakou akci, kterou any napáchaly. A teĎ úplně stejně tvoje dcera chce, aby ta spravedlnost, která je správná, dostihla i babičku, zvlášť když to není poprvé. Jednou i dvakrát je to omluvitelný, ale opakovaně je dítě zklamaný a dost zmatený z toho, že babička pořád porušuje pravidla a trest pořád nepřichází, pořád se neděje nic, co by bylo tím důsledkem, v jejím chápání trestem, ať tomu říkáš ty jak chceš
Takovým trestem pro babičku by mohlo být už i to, že by jí ona sama řekla do očí, ne po telefonu, že se na ni zlobí za to, že jí něco slíbila a nedodržela. Proč by nemohla? a jestli nechceš, aby "nadávala" babičce, tak to babičce řekni ty, ale před dcerou, ona ocení to, že stojíš při ní a dáš to najevo i tomu, kdo si to zaslouží.