Přidat odpověď
já napřed použiju ten stručný zákaz trest enbo jak tomu říct sa pokud má námitky, tak vysvětlím. Ale to přece neznamená, že ten trest nahradím přirozeným důsledkem. Řeknu to stejný, a výsledek je taky ten stejný, tak proč tomu říkat jinak?
máme trestní právo, že bysme ho přejmenovali na Přirozenědůsledkový právo??
pkuta je taky přirozený důsledek jízdy na černo
já se v tom pořád snažím najít ten rozdíl a nevidím ho zatím v žádným příkladu, jen mi to připadá jako delší cesta ke stejnýmu výsledku.
U některýho dítěte můžu použít kteroukoliv cestu a výledkem bude dobrá spolupráce, u některýho bude výledkem zaseknutí a u některýho pokaždé jinak, ale to je o povaze dítěte a ne o způsobu, jak mu to řeknu a jak to pojmenuju. Můj prostřední potřebuje sptravedlnost, je pro ni ochotný udělat cokoliv a když má pocit spravedlnosti, udělá bez námitek i nepopulární věc. Hlavně mi chce dělat radost.
Nejstarší podle nálady, většinou je to účelový jednání, když vidí, že bych se naštvala, tak se většinou snaží. A hlavně rád sám rozhoduje o tom, co je a co není potřeba dělat, kdy je a kdy není potřeba poslechnout.
A nejmladší mi do očí řekne, že poslouchat nebude a že mu nevadí když dostane.
Předchozí