no on si myslel, že su nemocná, bo mi bylo furt blbě, mamka je taky nemocná, tak myslel, že mám něco od ní, tož jsme se váleli po obědě v postýlce, tak jsem začla tak pomalu, že nejsem nemocná, ale těhotná a že jsem z toho vyplašená a že se bojím...tam mě hned ochranitelky držel a hladkal, byl v šoku bo pořád říkal dokola: to je dobrý, to je dobrý
Pak chtěl vědět co se tam uvnitř děje - bo je věděc a musí všechno zkoumat no a pak mi sám od sebe šel udělat večeři, pořád mě otlapkával, takže prvotní reakce moc fajn. On je hodně velkej introvert, takže jsem se bála že se uzavře a nebude komunikovat a já nebudu vědět co si myslí, ale byl dost sdílnej, jako fak supr, až sem byla překvapená