Magdaleno, mám za sebou něco podobného, je to 8 let. Chladnou hlavu jsem teda neměla, ale poměrně úspěšně se mi ji dařilo předstírat, bojovala jsem vesměs tiše, párkrát ovšem tedy i hlasitě (pyšná na to nejsem), trvalo půl roku, než se s ní rozešel (mělo to různé peripetie), rány jsem si lízala ještě další cca rok a půl (překvapivě dlouho), teď je to - mohu myslím říct - velmi dobré manželství (synovi je teď 12, stalo se to po mém nástupu do práce po MD - taky měl podržet, ale nepodržel). Pokud jste měli předtím dobrý vztah, což my jsme měli (v důsledku čehož bylo v těžkých chvílích na co vzpomínat), stojí to za to. Je to ošklivý, bolí to hodně, má to různé fáze bolesti, které se vracejí ve chvílích, kdy už to nečekáš, ale dá se to vydržet.