přimo s timo nemam zkusenost, ale taky jsme se dostali na uplne dno..psychicky i fyzicky....
Uz nevim, jestli jsem to nekde cetla, nebo mi to nekdo rekl...ale stav po XXX ma nekolik fazi....u kazdeho probihaji jinak, v jinem poradi,kazda faze muze trvat ruzne dlouho atd.atd..
Od place, dokud se nevybreci tak ze uz to nejde....od nenavisti na cely svet, proc zrovna ja, proc se to muselo stat nam....pak ta fobie, ze to vsichni vi, vsichni me pozoruji, smiruji a nemam kam utect...atd.atd...

Uz je to par let, zapomenout se neda, ta rana zustala,ale clovek se s tou bolesti nauci zit, musi...

Ja bych poslala sms, ze jsem tady, ze nevim co proziva a jak ji je ( nenavidela jsem ty kecy okoli jak to bude dobry, ze se z toho vylizeme...),ale ze az bude pripravena a bude potrebovat s nekym mluvit, nebo jakkoliv ji pomoct, ze prijdu !!!! nebo neco takoveho jsem ja tenkrat potrebovala ale nestalo se.....