U Apolináře jsem rodila 12.11. na I. porodním sále. V porodnici jsem byla asi 7 hodin a porod byl v pohodě. Měla jsem moc milou porodní asistenku. Nesmí vám ale vadit, že vás vyšetřuje každou chvíli jiný doktor a že máte početné diváctvo. Taky se vám může stát, že uslyšíte rodit několik dalších mamin. Boxy nejsou zvukotěsné. Jako prvorodička jsem byla vděčná za to, že se mi to nestalo.

Šestinedělí je ubytovna, kde vám ukážou, kde jsou plíny, kam máte zapisovat teplotu a kojení a pak už jen přicházejí různí lidé, dívají se do papírů, občas se na něco zeptají, ale jinak je moc nezajímáte. Oprava : ženské sestry a lékaři byli velmi milí. Problém byl spíš s dětskými sestrami.

Tomášek se na porodním sále k prsu nepřisál, další přiložení proběhlo cca. 4 hodiny po porodu, kdy nám děti naskládané na sebe ve vozíku sestra naházela na postele a řekla : "3 - 4 minuty ke každému prsu, pak si je odvezu." Naprosto žádná pomoc s prvním přiložením. Když se mi Tomášek jakž takž přisál k prsu, sestra mi ho zas sebrala. Moje protesty, že jsme ještě nezkusili druhé prso, mi nebyly nic platné. Pak jsme děti dostali za další 4 hodiny už na pořád.

Dětské sestry byly z 50% procent fajn, polovina byla pěkně nepříjemná. Neměli nejmenší zájem vás něco učit, radit vám, nebo nedej bože pomoci s technikou kojení.

Apolinář bych doporučila maminkám, které už rodili, vědí co s dítětem dělat a nechtějí, aby se jich někdo moc všímal. Prvorodičky, které potřebují radu a pomoc bych odkázala na jinou porodnici.

Mimochodem z porodnice neznám jediné jméno, vše je přísně anonymní a až ke konci pobytu jsem se začínala orientovat, která sestra je ženská a která dětská, prostě fabrika.

Zdravím všechny maminky a jejich ratolesti,
Štěpánka