Přidat odpověď
Já mám z toho pocit a nejen z téhle diskuse,ale i z jiných ohledně RaR,že toto se snaží úzkostně dodržovat rodiče,kteří si nevěří ohledně trestání dětí.Často se argumentuje tím,že to začne jedním plácnutím a bude se to stupňovat.Já si myslím,že když rodič ví,ale opravdu ví,že neujede tak prostě dítě plácne a neřeší to.A může to být jen dvakrát za život ve vypjaté situaci.Taktéž když dítě přirozeně respektuju a zajímám se o něj,tak nepotřebuju slovíčkařit.Další skupina,která jede podle RaR jsou lidé,kteří nebyli spokojeni se svou vlastní výchovou,otázka je jestli to není další extrém.
Předchozí