Připadalo by mi to asi stejně blbé, kdybych se představila jako "já jsem paní X.". Což už jsem taky slyšela.

Jinak s tituly máme celkem prima rodinnou historku, tatínek je prof. MUDr. a ještě snad CSc. (což už seč předpokládám nepoužívá). Když jsem studovala na VŠ, měla jsem s ním domluvené, že se za ním zastavím v Motole, kde zkoušel mediky, a pojedem koupit snad křeslo do Ikei nebo tak něco (neměla jsem auto). No tak jsem se promotala chodbami, zaklepala na sekretariát a povídám, že sháním pana X. Načež mě sekretářka děsně sprdla, že snad pana (tehdy ještě myslím) docenta a vůbec co to jsem za studentku, že už na zkoušce dávno všichni byli. Nějak jsem ze sebe zvládla vykoktat, že jsem jeho dcera a paní najednou obrátila a začala se mi děsně omlouvat a nabízet kávu a dortíky:)